Nemoci

Kokcidióza

Nejzákeřnější nemoc králíků, která je vyvolaná jednobuněčnými vnitřními parazity, se nazývá kokcidióza. Rozlišujeme kokcidiózu jaterní a kokcidiózu střevní. Všem těmto parazitům říkáme kokcidie. Prodělávají velmi složitý vývoj jak v těle nositele, tak i ve vnějším prostředí. Nejdůležitějším vývojovým článkem jsou tzv. oocysty, které králík vylučuje trusem v obrovském množství. Téměř žádný králík neprodukuje trus, který by na základě mikroskopického vyšetření nevykazoval žádné oocysty. Rozhodující však je, aby množství oocyst bylo minimální. Narozená mláďata se infikují prvním přímým stykem s matčiným trusem po opuštění hnízda. Svůj zhoubný účinek však kokcidie nemohou realizovat, pokud přijímají mláďata ochranné mateřské mléko. Proto je jedním z nejkritičtějších období mláďat právě období odstavu, tj. kolem 6 až 10 týdnů věku, kdy se zaznamenávají největší úhyny mláďat na kokcidiózu.

 Příznaky u obou druhů kokcidióz jsou téměř stejné, a to proto, že se obě formy vyskytují nejčastěji společně. Napadená králíčata se straní ostatním, sedávají v rohu kotce, bříška bývají nadmutá, páteř se hmatem jeví jako pilka, srst je naježená, oko vpadlé, slyšíme skřípání zubů. Příjem krmiva je snížený nebo vůbec žádný. Trus bývá rozbředlý a silně svým způsobem zapáchá. Někdy lze pozorovat i výtok z nosu. Sliznice jsou bledé až žluté, mláďata přestávají přijímat potravu a hynou.

 Proti kokcidióze lze dnes již celkem spolehlivě bojovat. Především jde o udržení maximální čistoty a o pravidelnou dezinfekci v kotcích, zejména o časté odstraňování trusu.

 V řádně vedených chovech je věnována velká péče prevenci kokcidióze, a to podáváním sulfonamidových přípravků, jako jsou Sulfadimidin v prášku nebo Sulfakombin ve vodorozpustné formě (dá se volně zakoupit v lékárnách). Léčebná kůra se provádí po 3 dny a po dvoudenní přestávce se opět pokračuje po 3 dny. Ředění léků je popsáno na etiketách, podává se zpravidla v nápoji.

 Závěrem je třeba konstatovat, že králičí kokcidióza není přenosná na jiná zvířata ani na člověka.

 V našem chovu jsme tuto nemoc zatím nezaznamenali a doufám, že se u nás taky neobjeví. Snažíme se předcházet této nemoci tím, že 1x za 3 měsíce dezinfikujeme kotce, pravidelně odstraňujeme trus. Krmíme kvalitními neznečištěnými krmivy. Naši králíci mají dostatek vitamínů.

Mor králíků

Infekční nemocí nejmladšího data je tzv. králičí mor, mezinárodně označovaný jako hemorrhagická nemoc králíků – RHD (zkratka anglického pojmenování Rabbit Haemorrhagic Disease). Jde o nemoc, která postihuje 50 % - 100 % stavu všech králíků u chovatele a končí po 2 až 3 dnech smrtí. Je pravděpodobné, že k nákaze dochází přímým stykem s nemocným zvířetem, nebo může nemoc přenášet i chovatel, popřípadě částí jeho oděvu i předměty z kotce a krmivem. Příznaky jsou nepřirozené chování zvířat, zrychlený dech a krvavý výtok z nosu. Králičí mor léčit nelze. V různých zemích (i u nás) však byla vyvinuta vakcína, která za 3 týdny po podkožní injekční aplikaci chrání zvíře po dobu 6 měsíců. To znamená, že je nutné očkovat 2x ročně.

 Prevence moru králíků spočívá především v dodržování obecných veterinárně ochranných opatření, mezi která patří karanténa při nákupu zvířat, zákaz přístupu cizím osobám do chovu, sledování původu různých chovatelských pomůcek, krmiv atd., a ve vakcinaci.

 Základem ochrany zdravých chovů je vakcinace. U mladých králíků se nejčastěji doporučuje vakcinace králíků v desátém týdnu věku, v nepříznivých nákazových podmínkách od šestého týdne věku, v některých případech i revakcinace. Po vakcinaci nastupuje tvorba protilátek pátý den a chráněnost vzniká 14 – 21 dnů po vakcinaci. Doba chráněnosti se uvádí šest, někdy i devět měsíců.